Facebook pageYoutube channelen

Oskar NEDBAL

(*26.3.1874 Tábor +24.12.1930 Záhřeb)


český skladatel, violista, dirigent

Nejprve studoval hru na housle v Táboře u Endlera, v letech 1885-92 pokračoval na pražské konzervatoři u Bennewitze. V Praze studoval dále hru na trubku a bicí nástroje a u Antonína Dvořáka též skladbu. V letech 1891-1906 byl violistou slavného Českého kvarteta. Oskar Nedbal byl velmi úspěšným dirigentem. V roce 1896 se stal dirigentem nově založené České filharmonie, kde zůstal až do roku 1906, jako hostující dirigent se však objevoval po celé Evropě. V roce 1907 založil ve Vídni Tonkünstlerorchester, jehož dirigentem zůstal až do roku 1918. Po vzniku samostatného Československa se vrátil do Prahy. V letech 1920-21 řídil Šakovu filharmonii. Nacionalistická, k jeho osobě nepřátelská, atmosféra jej však přinutila Prahu opustit a uchýlit se do Bratislavy. Tam se stal vůdčí osobností slovenského hudebního života. Působil jako šéf opery v nově vzniklém Slovenském národním divadle, jako ředitel bratislavského rozhlasu, přednášel na univerzitě a na hudební akademii. 24. prosince 1930 spáchal sebevraždu skokem z okna operního divadla v Záhřebu. Oskar Nedbal byl jedním z nejtalentovanějších žáků Antonína Dvořáka, jako skladatel se však orientoval na "lehčí žánr". Komponování chápal spíše jako zábavu a oddech od intenzivní dirigentské činnosti. Složil mnoho slavných baletů a operet, většinou na vídeňská libreta a ve vídeňském či berlínském stylu. Jsou to díla svěží melodiky, hudební invence a barevné instrumentace, využíval také rytmiku českých, polských a jugoslávských lidových tanců. Mezi Nedbalovy nejznámější balety patří Pohádka o Honzovi (1902), Z pohádky do pohádky (1908), Princezna Hyacinta (1911) či Čertova babička (1912). Z jeho operet jmenujme Cudnou Barboru (1911), Polskou krev (1913), Vinobraní (1916), Krásnou Saskii (1917), Eriwan (1918) nebo Donnu Glorii (1925). Nedbal napsal dále jednu operu Sedlák Jakub (1922), Scherzo caprice (1892) pro orchestru a několik klavírních děl - Lettres intimes, Čtyři kusy či Pohádku o smutku a štěstí (1906).
Biblografie:
V. Reittererová: O. Nedbal a Vídeň (Praha, 2005)
M. Šulc: Česká operetní kronika (Divadelní ústav Praha, 2002)