Facebook pageYoutube channelen

KAREL KOVAŘOVIC

(*9. 12. 1862 Praha – †6. 12. 1920 Praha)


český dirigent a skladatel

Studoval na pražské konzervatoři hru na klarinet, harfu a klavír, soukromě zpěv, 1879–82 skladbu u Zdeňka Fibicha. V letech 1879–85 byl harfenistou v orchestru Prozatímního (poté Národního) divadla v Praze; jako operní dirigent působil 1885–86 v Brně a 1886-87 v Plzni. 1890 se stal korepetitorem na Pivodově pěvecké škole, 1898–1900 ředitelem školy. 1895 založil a řídil orchestr Národopisné výstavy v Praze, čímž upozornil na své dirigentské kvality. 1900–20 byl šéfem opery Národního divadla v Praze, kde prosadil řadu moderních interpretačních zásad a vytvořil soubor vynikajících kvalit. Jako dirigent i skladatel se orientoval spíše na francouzskou a italskou tvorbu. Hojně pěstoval českou hudbu (Smetana, Dvořák, Fibich, Foerster, Ostrčil, Novák, Křička ad.). 1916 nastudoval ve vlastní úpravě s instrumentačními retušemi (se souhlasem skladatele) Janáčkovu operu Její pastorkyně, čímž pomohl Janáčkovi ke skladatelskému prosazení. Řídil české premiéry Wagnerových oper Tristan a Isolda, Parsifal, Zlato rýna, Valkýra, Straussovu Elektru a Růžového kavalíra, Charpentierovou Louisu a Juliena, Musorgského operu Boris Godunov ad. 1919 podnikl velký zájezd orchestru Národního divadla do Londýna a Paříže. Vedle orchestrálních skladeb, scénických hudeb, baletů a dalších kompozic napsal několik úspěšných oper, provedených vesměs v Praze (Ženichové, 1884), Cesta oknem (1886), Noc Šimona a Judy (1892), Psohlavci (1898), Na Starém bělidle (1901) aj. Jeho operní parodie Edip král (1894) se hrála v mnoha ochotnických souborech.