Facebook pageYoutube channelen

MILAN KUNA

(*19.3.1932 Zdice)


muzikolog a publicista

Studoval na FF UK v Praze hudební vědu a národopis (1950–55); historik. Stal se hudebním referentem v Ústředním domě lidové tvořivosti v Praze, od r. 1958 byl vedoucím redaktorem časopisu Lidová tvořivost a po třech letech se mu podařilo transformovat tento časopis ve dva nové, v nichž byl prvním vedoucím redaktorem: Melodie (se zaměřením na populární hudbu) a Taneční listy (se zaměřením na společenský tanec a balet). Od r. 1964 byl výkonným redaktorem časopisu Hudební věda, vydávaného v ČSAV, po r. 1970 z politických důvodů nesměl v této práci pokračovat. Šéfredaktorem tohoto muzikologického čtvrtletníku se stal v r. 1991, a v této funkci setrval až do odchodu do důchodu (1998). V r. 1994 obhájil svou knihu Hudba na hranici života v původní a německé verzi jako doktorskou disertaci a získal titul DrSc. R. 1969 publikoval knihu Zvuk a hudba ve filmu, v níž se vůbec poprvé zabýval dramaturgií zvukových prostředků filmu. Až do r. 1974 publikoval v časopise Hudební rozhledy; zabýval se především soudobou hudbou, sborovým zpěvem, filmovou hudbou a orchestrální tvorbou. Stal se průkopníkem tzv. kvantitativní analýzy hudebně interpretačního výkonu. Spolu s akustikem ing. M. Bláhou uskutečnil celou řadu experimentálních výzkumů, v nichž definoval časové parametry hudební interpretace. Většinu těchto poznatků uložil r. 1982 spolu s M. Bláhou do knihy Čas a hudba. Bojoval za rehabilitaci Václava Talicha, napsal celou řadu závažných studií (Václav Talich a Lublaň, Václav Talich a SSSR, Václav Talich a Národní divadlo, Václav Talich a nacistická okupace, Václav Talich a problém národní očisty, Oloupení Václava Talicha na sovětských hranicích); připravil Katalog pozůstalosti Václava Talicha i edice Talichovy korespondence s B. Martinů, J. Sukem, A. Hábou ad. Knižně vydal Talichovy Úvahy, projevy a stati, jeho souborná edice Talichovy korespondence, ač přijatá do tisku, nesměla v normalizační době vyjít. Přes Talichovu osobnost se Kuna dostal i ke studiu skladatelské osobnosti Karla Boleslava Jiráka, o němž připravil do tisku knihu Exulantem proti své vůli. Zabýval se studiem hudebních aktivit politických vězňů v koncentračních táborech a napsal hudebně historické dílo Hudba na hranici života, která získala absolutní cenu v soutěži vědeckých prací Svazu protifašistických bojovníků, čímž byla otevřena cesta k jejímu vydání (1990). Kniha vyšla i v zahraničí - 1993 a 1998 pod názvem Musik an der Grenze des Lebens (nakladatelství Zweitausendeins, Frankfurt a. M.). Poté se vrátil i k původnímu záměru vydat speciální knihu o hudebním životě a tvorbě v židovském ghettu Terezín Hudba vzdoru a naděje. Terezín 1941-1945 (2000). Autorsky se podílel i na vzniku reprezentativní knihy o stálých expozicích Památníku Terezín Kultura proti smrti (2002). Širokého rozšíření se dočkala jeho kniha Skladatelé světové hudby(1993). Ve stejné edici vyšla i jeho kniha Osobnosti české hudby (2001). Popularizující knihou na vyšší úrovni byla výpravná publikace o hudbě v Praze, jež vyšla v roce 1997 ve francouzské (Prague dans l´histoire de la musique) a anglické verzi (Prague in History of Music). Hlavním tématem Kunova badatelského zájmu se už od dob jeho univerzitních studií stala osobnost Antonína Dvořáka – publikoval o něm řadu studií. Pod jeho vedením vznikla monumentální edice o deseti svazcích Antonín Dvořák: Korespondence a dokumenty. Kuna získal celou řadu cen, uznání a prémií např. od ČSAV, Českého hudebního fondu, Literárního fondu aj., 1991 se stal Mezinárodním čestným občanem města New Orleans v USA a 1997 byl za své muzikologické dílo vyznamenán prestižní cenou České hudební rady.

Odkazy:
http://www.musicologica.cz