Facebook pageYoutube channelen

JAROSLAV KŘIČKA

(*27.8.1882 Kelč +23.1.1969)


českého hudební skladatel, dirigent, organizátor, pedagog a publicista

Vystudoval gymnázium v Havlíčkově Brodě a na pražské konzervatoři byl žákem K. Knittla a K. Steckra. Zde se přátelil s V. Novákem i jeho žáky. Studia hudby dokončil jednoročním pobytem v Berlíně (1905-1906). Poté žil tři roky v Rusku (Dnepropetrovsk), kde se přátelil s Glazunovem a Taneyevem a všemožně tu propagoval českou hudbu. Založil zde například symfonický orchestr který dirigoval a do místních novin psal české hudební aktuality. Po návratu do Prahy v roce 1909 se stal sbormistrem Hlaholu, se kterým prováděl mimo jiné i premiéry sborových děl Janáčka, Nováka a Jeremiáše. V roce 1918 byl jmenován profesorem skladby na pražské konzervatoři a v těžké době okupace byl jejím rektorem. Po roce 1945 se věnoval výhradně kompozici. V raných skladbách je patrný ruský vliv, během pobytu v Rusku na něj zapůsobilo dílo Rimského- Korsakova i Musorgského (1.smyčcový kvartet "Ruský" (1907), Severní noci (1910), Tři bajky pro soprán a klavír (1917), Elegie na smrt Rimského-Korsakova (1918). Do povědomí širší veřejnosti se dostala díla Modrý pták - orchestrální ouvertura k Maeterlinckově pohádkové hře (1911), Písně rozchodu na slova Ot. Theera (1916) a hlavně opera Hipolyta (1910-16) provedená v Národním divadle Karlem Kovařovicem a opera Bílý pán aneb Těžko se dnes duchům straší podle Oscara Wilda (přepracovaná 1930 a hojně provozovaná v zahraničí i díky dedikaci paní Rose Newmarch, která propagovala českou hudbu zvláště v Anglii). Křička obsáhl svými díly všechny hudební druhy a žánry od písní (Naše paní Božena Němcová - 1959), symfonií (Symfonietta op.77 - 1942, Sinfonietta semplice - 1962), oper (Král Lávra - 1940, Psaníčko na cestách - 1944) až k filmové hudbě (Cech panen Kutnohorských). Jeho odkaz je patrný i ve tvorbě pro děti. Opery Ogaři (1919) - z ní známý Bábinčin maršovský valčík, Dobře to dopadlo, aneb tlustý pradědeček, lupiči a detektivové (1932), Oživlé loutky (1943) a instruktivní skladby pro mladé klavíristy (Cirkus v pěti tónech - 1934) a houslisty (Malý Kubelík - 1933). Silný vliv měla na skladatele atmosféra domova a rodiny (Klavírní trio Doma 1923 - 24). Vydal několik popularizačních a informačních publikací a ke konci života byl jmenován zasloužilým umělcem.