Facebook pageYoutube channelen

Rafael Kubelík

(*29.6.1914 Býchory u Kolína +11.8.1996 Kastanienbaum u švýcarského Lucernu)


český hudební dirigent, skladatel a klavírista

Byl nejmladší ze sedmi dětí slavného českého houslisty Jana Kubelíka a maďarské hraběnky Czaky-Szellové. V letech 1929-33 studoval na pražské konzervatoři skladbu, klavír, housle a dirigování. Jako vynikající klavírista doprovázel svého otce na turné po Spojených Státech, Rumunsku a Itálii. Sám si zahrál s Českou filharmonií Mozartův houslový koncert. Ve věku 20 let poprvé Českou filharmonii dirigoval, v roce 1936 se stal jejím stálým dirigentem (do roku 1939). V roce 1937 podnikl koncertní turné po USA jako dirigent tamních orchestrů a odmítl všechny nabídky stát se tam šéfdirigentem. V roce 1937 také na poslední chvíli zastoupil nemocného Václava Talicha na turné České filharmonie po Anglii, Skotsku a Belgii, které o rok později s orchestrem zopakoval. V roce 1939 byl jmenován šéfem Janáčkovy opery v Brně, kterým zůstal až do roku 1941, kdy bylo divadlo nacisty zavřeno. S okupačním režimem odmítl spolupracovat, své působení v Brně zakončil manifestačně kompletním provedením Smetanovy Mé vlasti. V roce 1941 nastoupil Rafael Kubelík po Václavu Talichovi do čela České filharmonie. V roce 1942 se oženil s houslistkou Ludmilou Bártlovou, v roce 1963 se stala jeho druhou ženou australská sopranistka Elsie Morrison. 20. června 1945 dirigoval u příležitosti konce 2. světové války Smetanovu Mou vlast v podání České filharmonie na "Koncertě díkůvzdání" na Staroměstském náměstí v Praze. Po válce rovněž přispěl k navrácení budovy Rudolfina České filharmonii a k založení Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro. Od roku 1945 byl hostujícím dirigentem všech známých orchestrů v Evropě, Izraeli, Severní Americe a Austrálii. V roce 1948 dobrovolně emigroval, protože se nechtěl smířit s poúnorovým režimem. V letech 1950-53 byl šéfdirigentem Chicago Symphony Orchestra, 1955-8 šéfem Royal Opera House Covent Garden v Londýně, 1961-79 šéfdirigentem Sinfonie-Orchester des Bayerischen Rundfunks (Bavorský rozhlasový orchestr) v Mnichově, kde jako stálý hostující dirigent působil až do roku 1985. V roce 1967 získal švýcarské občanství. Po obsazení Československa vojsky Varšavské smlouvy 21. srpna 1968 organizoval bojkot komunistických zemí, jehož se účastnilo asi 150 významných hudebních umělců. V letech 1973-4 byl šéfem Metropolitní opery v New Yorku. V červnu roku 1985 odešel kvůli špatnému zdravotnímu stavu na odpočinek. 8. dubna 1990 se Rafael Kubelík vrátil do Československa. Byl jmenován doživotním čestným šéfdirigentem České filharmonie, s níž ještě dvakrát provedl Smetanovu Mou vlast - 12. května 1990 při zahájení Pražského jara a 9. června téhož roku na "Koncertě vzájemného porozumění" na pražském Staroměstském náměstí, který se uskutečnil jako reminiscence koncertu z roku 1945 u příležitosti prvních svobodných voleb po sametové revoluci. V roce 1990 mu byl rovněž udělen čestný doktorát Karlovy univerzity v Praze. Krátce před smrtí obdržel Řád britského impéria. Rafael Kubelík složil pět oper (Veronika, Cornelia Faroli, Císařovy nové šaty, Květinky malé Idy), tři symfonie (Sekvence, Orphikon), tři requiem, několik kantát (Pro Memoria Patris, Libera nos, Kantáta beze slov), dvě mše, Fantazii pro housle a orchestr, dva houslové koncerty, koncert pro flétnu a komorní orchestr, violoncellový koncert, klavírní koncert, šest smyčcových kvartetů atd.