Facebook pageYoutube channelen

Iša Krejčí

(*10.7.1904 Praha +6.3.1968 Praha)


český hudební skladatel, dirigent, hudební režisér

Tento syn významného českého filosofa Františka Krejčího v letech 1923-27 studoval na Karlově univerzitě estetiku, historii a hudební vědu, zároveň však navštěvoval pražskou konzervatoř, kde studoval skladbu u K. B. Jiráka, klavír u A. Šímy a dirigování u P. Dědečka a V. Talicha. V letech 1927-8 studoval skladbu na mistrovské škole u Vítězslava Nováka. Od roku 1928 do roku 1932 pracoval jako korepetitor ve Slovenském národním divadle v Bratislavě, kde získal své první dirigentské zkušenosti - stejně jako potom v Národním divadle v Praze (1933-4). V letech 1934-45 působil jako dirigent a režisér v Československém rozhlase, od roku 1936 rovněž jako dirigent pražského Orchestrálního sdružení (1936-45). V letech 1945-58 byl šéfem opery v Olomouci, kde provedl řadu soudobých novinek. Od roku 1959 byl dramaturgem Národního divadla v Praze. V sezóně 1964-65 vedl operní společnost v Českých Budějovicích. Skladatelské dílo Išy Krejčího patří stylově do neoklasicismu. S P. Bořkovcem, J. Ježkem, V. Holzknechtem a B. Martinů založil skupinu Mánes, kterou spojoval zájem o hudbu Pařížské šestky a I. Stravinského. Jeho nejúspěšnějším dílem je opera na motivy Shakespearovy Komedie plné omylů Pozdvižení v Efesu (1939-43). Z dalších jevištních děl jmenujme operu (nebo jevištní kantátu) Antigona (podle Sofokla, 1933, rev. 1959-62) a "dramatické scény" podle Aloise Jiráska Temno (1944, rev. 1951). Dále je autorem čtyř symfonií (1954, 1956, 1961, 1966), Symfonietty-Divertimenta (1929), Concertina pro violoncello a orchestr (1936), 20 variací na vlastní téma ve stylu lidové písně (1946), Serenády pro orchestr (1948) nebo 14 variací na píseň "Dobrú noc" (1951). Jeho komorní tvorbu reprezentuje Divertimento "Kasace" (1925) pro flétnu, klarinet, trubku a fagot, Trio-Divertimento (1935) pro hoboj, klarinet a fagot, Trio (1936) pro klarinet, kontrafagot a klavír, Tři scherzina (1953) pro klavír nebo smyčcové kvartety (No.2,1953, No.3, 1960). Z vokální tvorby vyniká především 6 písní (1931) pro baryton a klavír nebo orchestr na slova J. Nerudy, Antické motivy (1936, orch.1940) pro nízký mužský hlas a klavír podle J. V. Sládka, 5 písní (1938) na slova J. A. Komenského nebo 4 madrigaly (1936) na slova K. H. Máchy pro menší smíšený sbor, tenor a klavír.
Odkazy:
http://www.musica.cz